Pokročilá analýza z dotazníkového šetření Katedry geoinformatiky
Katedra geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci je univerzitní akademické pracoviště zabývajících se geoinformačními systémy, kartografií, dálkovým průzkumem, modelováním prostorových jevů a příbuzných oborů. Katedra je členem v mnoha odborných skupinách a organizacích. Nabízí bakalářské, magisterské i doktorské studium.
Pokročilá analýza byla rozpracována do sedmi chronologicky na sebe navazujících fází. Během zpracování byl použit vodopádový přístup bez nutnosti retrospektivních kroků.
Primární soubor dohledaných dat souvisejících s katedrou obsahoval i další sady, často se však jednalo o souhrn či agregaci sad jiných. Proto byl zvolen užší výběr dat s nejvyšší informační hodnotou a nejvíce záznamy.
Celkem bylo vybráno 7 datových sad ze 3 různých zdrojů. Sady byly označeny štítky, které dále sloužili při tvorbě analýz k identifikaci použitých dat.
Přestože statistické zpracování bylo provedeno za účelem seznámení se s daty a vybudování přehledu ve výchozích materiálech, i to samotné přineslo mnohá zajímavá zjištění.
Na základě expertního názoru vybraných akademických pracovníků katedry a autorova
uvážení bylo stanoveno celkem 12 předpokladů. Předpoklady byly ověřeny a vyhodnoceny.
Trvalé bydliště před studiem a místo pracoviště po studiu jsou podobná
Žádná z kombinací vzdáleností mezi katedrou, bydlištěm a místem zaměstnání po studiu nevykazuje korelaci.
Zjistit víceVzdálenější uchazeči získali povědomí o studiu jinými způsoby, než uchazeči bydlící blíže
Studenti, kteří absolvovali zahraniční mobilitu, mají lepší studijní průměr
V 15 z 16 po sobě jdoucích akademických letech měli absolventi mobilit stejný či lepší studijní průměr.
Zjistit víceUchazeči se vzdálenějším trvalým bydlištěm mají vyšší tendenci k nenastoupení
Vizuálním posouzením se předpoklad jeví jako vyvrácený, statistické testování ale potvrdilo mírnou závislost.
Zjistit víceStudenti z gymnázií mají lepší studijní výsledky
Studenti z gymnázií mají nejvyšší podíl úspěšných absolventů. Jedná o jedinný typ SŠ, kdy studenti absolvovali s vyznamenáním
Zjistit víceMezi místem původu studenta a jeho prospěchem existuje spojitost
Mezi prospěchem a místem bydliště nebylo nalezeno silnější vazby. Záleží však na významu „místa bydliště“.
Zjistit vícePohlaví ovlivňuje, jakou kariérní cestou, zaměřením a sférou se absolvent vydá
Ženy mají vyšší tendenci zaměřit se na kartografii, zatímco mužští absolventi směřují spíše k programování.
Zjistit víceNa vzestupu jsou neosobní zdroje jako internet, naopak klesají zdroje osobní
Ve vývoji poměru zdrojů lze pozorovat určité trendy, nejsou však k dispozici data s dostatečně dlouhým časovým horizontem.
Zjistit vícePřibývá uchazečů, kteří podali přihlášku, byli přijati, ale nenastoupili
Předpoklad byl vyvrácen. Podíl zapsaných a nezapsaných uchazečů má naopak mírně rostoucí trend.
Zjistit víceStudenti bydlící určitým způsobem mají prospěch odlišný od jiných způsobů
Vizuálně lze sice na výstupech pozorovat rozdíly, jejich významnost ale statistické testování nepotvrdilo.
Zjistit víceVývoj mediánového průměru studentů má jasně zřetelný trend vývoje
Lze sice pozorovat určitý trend vývoje, ten je však do velké míry dán vysokou odchylkou v prvním roce měření.
Zjistit víceStudenti, kteří nebydlí u rodičů, častěji vyjíždějí na zahraniční mobility
U studentů bydlících na kolejích nebo v podnájmu je téměř 2× vyšší pravděpodobnost účasti na mobilitě, než u studentů bydlících u rodičů.
Zjistit víceVíce informací o postupu a tvorbě analýz naleznete v textu práce.
Při kompletaci, přípravě a zpracování datových sad a analýz bylo zjištěno několik skutečností, které práci komplikovaly, zpomalovaly, nebo zapříčiňovaly sníženou průkaznost výsledků analýz.
Existence těchto nedostatků je pochopitelná, neboť primárním účelem použitých datových souborů není a nebylo je takto analyzovat. S cílem usnadnění práce při dalších případných budoucích analýzách podobného charakteru byly posouzeny příčiny nedostatků a stanoveny doporučení pro další sběr dat a práci s nimi.
Doporučení není nutné brát dogmaticky. Vycházejí z osobní zkušenosti autora nabyté při zpracovávání analýz. Jejich cílem je urychlit práci s daty a v co největší možné míře zvýšit průkaznost analýz.
Mezi datovými sadami byl zjištěn značný překryv v obsažených atributech. Atributy záznamů vyskytující se v jedné sadě lze snadno dohledat v sadě jiné, a pomocí různých klíčů propojit. Je proto vhodné dotazníky koncipovat tak, aby obsahovaly pouze otázky, na které nelze jiným způsobem zjistit odpovědi.
Jedním z přínosů s nejvyšším potenciálem pro využití poznatků v praxi jsou časové trendy. Protože dotazníkové sady však častokrát vznikají až ve chvíli jejich faktické potřeby, datové sady nejsou kontinuální a vznikají tak hluchá období. Proto by bylo vhodné dotazníky sbírat průběžně a tvořit časově souvislá data.
Ideálním klíčem pro párování záznamů jsou např. rodné číslo nebo číslo studenta. Není ale vhodné se na tyto údaje v dotaznících ptát. Osvědčila se tvorba složeného klíče jméno - příjmení - akademický rok, která je v naprosté většině případů unikátní. I to ale v datech často chybí, proto je třeba respondenty více vést k uvedení těchto údajů.
Zpracovávané dotazníky byly vnitřně relativně členité a rozvětvené, což sice zvyšovalo informační hodnotu z hlediska kvality, ale zapříčiňovalo vznik množství specifických skupin s nízkým počtem respondentů. S ohledem na počet záznamů v datovém souboru by bylo z hlediska kvantitativní analýzy lepší dotazníky členit méně.
Výsledkem práce je několik typů výstupů. Jejich přehled je následující.
Byl zanalyzován a statisticky vizualizován datový soubor obsahující celkem 7 datových sad.
Bylo analyzováno 12 předpokladů. Výsledkem každé analýzy je přehledný plakát s jejich výsledky.
Hlavním výstupem práce je prezentace dosažených výsledků formou webové vizualizace.
